Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Někdy to prostě musí trochu zabolet.

23. 04. 2016 9:58:22
O tom, že nepříjemným věcem bych se někdy raději vyhnul a že se to často mění k lepšímu jinak, než jsem si myslel. A také o tom, že blafovat děti je na nic.

Neurvalý stařík s kleštěma

Vždycky jsem nerad chodil k zubaři. Tím asi nikoho nepřekvapím, protože každý, koho jsem znal, tam chodil nerad, ale já víc.

Zaděláno bylo asi od prvních školních prohlídek. Doktor přišel do třídy, jednoho po druhém prohlédl a u koho se mu něco nezdálo, toho si zapsal. Ten pak musel přijít do ordinace. Tak se o nás starali, nebo si mysleli, že se starají.

K nám chodil takový dost nevlídný a nervozní pán. Moc nepůsobil, že by mu na nás alespoň trochu záleželo. To jsem poznal podle toho, jak bezohledně se k nám při prohlídkách choval a jak nám u toho nadával. Byli jsme prvňáci a naše první zuby se začínaly viklat, protože chtěly ven. Nevím, co od nás jiného čekal.

V ordinaci se k nám někdy blížil s jednou rukou za zády, ve které schovával kleště. Dělal jako kdyby nic a tvrdil, že se jenom podívá. Potom, když jsme to nejméně čekali, tak se na nás vrhnul. Jestli ta finta měla někomu prospět, tak mně tedy ne. Už jsem mu nevěřil. To udělá prvňákovi jednou, dvakrát a těžko pak v budoucnu budete věřit někomu v bílém plášti. Podruhé už vidíte tu ruku za zády a je vám jasné, že stejně kecá. Prostě u vás skončil. Jediné, co se mu tím, podle mne zbabělým chováním povedlo, bylo to, že v mém podvědomí zůstala nedůvěra ke všem zubařům.

Prostě jsme se neskamarádili a neskamarádili.

Konečne je to za mnou

Školní prohlídky skončily a já jsem si řekl, stejně jako o mnoha jiných věcech, že je to konečně za mnou. Svoji představu o zubařích jsem si nechal takovou jaká byla a šel jsem tam, jenom když jsem už doopravdy musel. To bylo hodně zřídka, protože jsem na zuby netrpěl. Takže skoro vůbec.

Cesty Boží jsou ale někdy hodně nevyzpytatelné a jdou věcem pěkně na kořen. Moje představa byla vytvarovaná tím, co jsem zažil. Díky některým lidem byla dost nakřivo, a tak přišel čas poslat mi někoho, kdo to celé uvede na pravou míru.

A přátele máme proč...?

Zrovna můj nejbližší kamarád dělal servis zařízení pro všechny zubní ordinace v širokém okolí. Občas se mi pokusil vysvětlit, že to vidí jinak než já. Nejlepší přátelé mohou mít jiný názor než my. Kdo ví, možná že právě proto je máme.

Není lepšího setkání než s někým, kdo svoje věci dělá s láskou

Nechal jsem si poradit, protože nikdo jiný nemohl mít takový přehled o zubních ordinacích, jako on. Nakonec jsem postupně skončil u skvělé zubní lékařky.

A teď jsem u toho, proč mi stojí za to, abych o tom psal.

Paní doktorka o mne pečuje tak šetrně a přitom důsledně, že všechny moje dřívější představy o zubařích dokonale rozdrtila. I když to občas zabolí. Nemohla vůbec vědět jak to se zubaři mám, takže se o to ani nemohla nijak snažit. Je to pouze tím jaká je, nic víc.

Tak jako nervóznímu pánovi s kleštěmi určitě nedocházelo, čeho se na prvňáčcích dopouští, tak ani paní doktorka donedávna asi netušila, že pro mne dělá ještě něco víc, než pouhé korunky. O to větší cenu to rozhodně má.

Jejími dveřmi projde každý den hodně lidí a přesto si každý připadá tak, jako kdyby si tu ordinaci otevřela vlastně kvůli němu.

Tak nějak mi z toho všeho vychází, že jak děláme svoje každodenní věci a jak přistupujeme k ostatním lidem, má vliv, ať chceme nebo ne. Ovlivňujeme životy kolem sebe víc, než si myslíme. Myslím že stojí za to, abychom se občas zastavili a ohlédli, jestli za sebou neděláme moc velkou paseku.

A třeba pak i pomůžeme někde, kde to před námi někdo zdevastoval.

http://www.zubni-lekari.cz/lekar/mudr-marie-ihova-domazlice.html

Autor: Antonín Strnad | sobota 23.4.2016 9:58 | karma článku: 11.21 | přečteno: 422x


Další články blogera

Antonín Strnad

S autem v myčce

Potřeboval jsem umýt auto. Myčka byla ale z důvodu dovolené zavřená a tak jsem si vyzkoušel rozdíl mezi automatickou myčkou a ručním mytím.

22.7.2018 v 23:01 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 585 | Diskuse

Antonín Strnad

Jablečný mošt

Přátelé nerad bych se mýlil, ale nevypadá ten jablečný mošt na mém pracovním stole nějak moc podezřele?

9.3.2018 v 7:01 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 224 | Diskuse

Antonín Strnad

Tady se uklízí?

U nás v paneláku se nikdy nevyskytl žádný zásadní problém s uklízením. Když něco funguje, člověka ani nenapadne, že to není samo sebou a někde jinde to může být jinak.

17.2.2018 v 11:30 | Karma článku: 17.22 | Přečteno: 697 | Diskuse

Antonín Strnad

MBTI Typologie osobnosti

Nechal jsem si udělat MBTI, nebo-li Myers-Briggs Type Indicator test, který je navržený pro určení osobnostních typů.

19.8.2017 v 20:14 | Karma článku: 5.17 | Přečteno: 369 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Náboženství bez lásky

I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. Ale on odpověděl: „Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli...

16.8.2018 v 21:31 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 223 | Diskuse

Jan Jílek

Nic přínosného ten způsob života nenese

Opravdu nerad píši politicky zaměřené blogy. Ale musím se přiznat, že dobře napsané blogy tohoto ražení velmi rád čtu.

16.8.2018 v 10:38 | Karma článku: 26.82 | Přečteno: 786 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Nejen o srpnu 68

Jsem, což jistě není mou zásluhou, pamětníkem. I toho, co již velmi dávno nejenom onomu srpnu předcházelo. Ale i toho, jak mnozí až příliš lehce podléhali, bohužel, v podstatě chiméře.

15.8.2018 v 22:17 | Karma článku: 17.22 | Přečteno: 477 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Nebeská hostina

„Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.“ A začali se veselit. (Lukáš 15,23+24)

15.8.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 182 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Je náš osud předem daný? I datum odchodu z tohoto světa?

Dívala jsem se na přímý přenos záchrany lidí nebo možná už odklízení mrtvých, jak je italští záchranáři s pomocí jeřábu snášeli dolů na nosítkách ze sutin toho nešťastného mostu v Janově a říkala si, jestli opravdu existuje osud?

15.8.2018 v 18:13 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 856 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 495

Mám nejraději všechno, co souvisí s hudbou a slovem.

 

 

http://www.antoninstrnad.cz

 

 





Najdete na iDNES.cz